Do Attaveny bez sebevědomí, z Attaveny sebevědomá

Nevěřila jsem tomu! Když mi kamarádka poslala odkaz na Attavenu, nevěřila jsem, že ho ukončím s úplně jinou úrovní sebedůvěry, než s jakou jsem do něj vstupovala. Říkala jsem si, že pár znalostí ze světa techniky mi přece nemůže dát to, co už roky postrádám – sebevědomí. Každopádně jsem doufala, že budu mít větší šanci umístit se na trhu práce a konečně dělat to, co mě bude bavit. Už dlouho jsem toužila po pozici v administrativě.

První lekce v Olešné v čele s lektorkou Verčou Kaškovou? Jedním slovem paráda! Od prvního momentu jsem věděla, že si s Verčou padneme do oka. Nejenom jako lektor a zájemkyně o kurz, ale i lidsky. A taky ano! Verča nás všechny přivítala krásným, přátelským úsměvem od ucha k uchu a hned nám nabídla tykání. A já věděla, že přesně to zrovna teď potřebuji, abych svět kolem sebe opět začala vidět trochu růžověji! Od té doby jsem se na lekce začala těšit hlavně díky Verunce. Všem nám na kurzu dávala krásným lidským přístupem najevo, že na našich pocitech méněcennosti není nic neobvyklého. Spousta žen za dobu na rodičovské dovolené své sebevědomí ztratí. Avšak s pomocí tak skvělých lidí, jako je ona, ho zase dokážeme najít.

Věřím, že se stejným pocitem nastoupila většina z nás. Já se navíc se svou zdrženlivou a stydlivou povahou bála kolektivu. Trápila jsem se otázkami, jak se začlením, jak mě ostatní přijmou? Co když si nepadneme do oka? Postupem času se ale ukázalo, že mé obavy byly zcela zbytečné. Dnes už vím, že lepší kolektiv super žen už jsem potkat ani nemohla! Někdy si říkám, jestli Attavena nevyhlásila nějaký konkurz, kam se měly hlásit pouze super maminky. Nechce se mi věřit, že by se na jednom místě našlo naráz tolik bezva lidiček. S holkama jsme se postupně skamarádily a zjistily, že si každá neseme spoustu trápení i bolístek, a že jsme v tom všechny společně. Každá z nás potřebuje nabít kus toho svého ztraceného sebevědomí a pomalu se vracet zpátky do pracovního nasazení.

Po nějaké době jsme se rozdělily do týmů a začaly budovat společné dílo – virtuální firmu. Během práce na firmě jsem přicházela na to, že mě baví tvořit v programu Canva, který miluju doteď. Uvědomila jsem si, že se vyžívám ve vymýšlení textů a naučila jsem se tvořit web. Na závěrečném workshopu jsem dokonce zakusila na vlastní kůži on-line prezentaci. Svou část jsem kvůli covidu prezentovala z domova. Bála jsem se, že to bude totální propadák. Měla jsem pocit, že horší text už jsem si vymyslet nemohla. Obavy, že mě děvčátka z týmu zastaví, že nemluvím k věci, se ale nenaplnily. Dohovořila jsem, předala slovo dál a za pár hodin jsem zjistila, jaký jsem sklidila úspěch. Až mě to dojalo! Doteď jsem překvapená z toho, jaké schopnosti a možnosti jsem v sobě objevila. A hlavně jsem dokázala věci, o kterých jsem do této doby neměla ani ponětí. Stále na sobě pozoruji obrovské změny. Do kurzu jsem nastoupila s pocitem, že nic nedokážu a z kurzu jsem vyšla nová, svěží a sebevědomější. Jsem plná dojmů, zážitků a hlavně obohacená novým přátelstvím a to je pro mě to nejcennější!

Všem z Attaveny, a hlavně Verče, moc děkuji!

Milada Opicová, účastnice kurzu pro maminky