Vzhůru za svým snem!

Vzhůru za svým snem!

Když jsem nastoupila do Kurzu osobního rozvoje pro maminky od Attaveny, věděla jsem, že mám dva sny: za prvé, sehnat práci v oblasti administrativy (proto také nástup do kurzu počítačů), zadruhé, nastoupit na další kurz, nebo školu se zaměřením na obor psychologie.

Nebyla jsem si přesně jistá, jakým směrem se v psychologii vydám, důležitý pro mě byl obor jako takový. Bohužel jsem si moc nevěřila, přestože jsem už delší dobu po tomto oboru toužila. Jen jsem nevěděla, jak toho docílit. Bude mi stačit ,,jenom“ nějaký kurz nebo musím nastoupit na vysokou školu? Studium na vysoké škole ale trvá několik let. Než vystuduji a zařídím si praxi, a vůbec, než se vypracuji, uběhne mezitím spousta času. Oficiální praxi bych pak možná zahájila před nástupem do důchodu. Zoufala jsem si. Chtěla jsem to alespoň zkusit. Zkrátka nějak začít.

Během lekcí na kurzu osobního rozvoje jsem se dozvěděla o možnosti následné podpory od Attaveny. To je moje šance, říkala jsem si. Začala jsem tedy s hledáním školy, ale nedařilo se mi najít nic vhodného. Pomalu jsem ztrácela naději a začínala se smiřovat s tím, že můj sen musí počkat. Snad, někdy v budoucnu… Prozatím ale budu muset od svých snah upustit.

Vše změnila až lekce minikurzu Orientace na trhu práce v Olešné se skvělým lektorem Kubou Langem. Chtěl, aby každá z nás v kurzu řekla něco o sobě. Například jaké jsme měly zaměstnání před nástupem na mateřskou, naše sny a cíle a mimo jiné i nějakou zajímavost o nás. Když přišla řada na mě, rozpovídala jsem se o svém velkém snu, o psychologii. Zároveň jsem ale vyjádřila obavy, že vzhledem k mému věku je na studium tohoto oboru už pozdě. Kuba a další děvčátka z kurzu mě v tu chvíli moc podpořili! Kuba mi řekl, ať jdu za svým snem a nezahazuju ho jenom kvůli věku. Nejsem prý jediná, kdo se dá na studium po třicítce. Není třeba nutně nastoupit na vysokou, určitě bude stačit kurz. Řekl mi tehdy důležitou věc: mnohdy je lepší udělat si pouze kurz, protože se naopak zaměřím na to, co mě baví a láká nejvíc. Na vysoké bych se musela učit i to, co mě z oboru už tolik neláká. Probudil ve mně opravdu velkou touhu a chuť se do toho znovu pustit. V tu chvíli jsem věděla, že si za svým snem půjdu! Doma jsem sedla k počítači a několik dní hledala a hledala, který kurz by pro mě byl ideální. A nakonec jsem našla!

Podala jsem přihlášku a nastoupila na kurz. Attavena mi část kurzu zaplatila a já se mohla těšit z nástupu na vysněný kurz Terapeut psycho – energetické transformace.

Velký dík Kubovi i celé Attaveně!

Milada Opicová, absolventka Kurzu osobního rozvoje