Jak jsme mohli být v Rusku, Turecku, nebo dokonce až v Maroku
Už dávno není květen pouze měsícem lásky, ale postupem času se přetransformoval i v měsíc cyklistiky. Hlavní zásluhu na tom má krom teplého jarního počasí i celorepubliková výzva Do práce na kole, kterou pořádá spolek AutoMat. Tento rok se do výzvy bojující proti nadužívání dopravních motorových prostředků přihlásila i Attavena pod trefným názvem KoloPěšci.
Možná se ptáte, kde jsme vzali ta jména zemí, kterými se chlubíme v nadpisu? Musíme se přiznat, v Maroku jsme nebyli. Alespoň ne letos v květnu. Kdybychom ale sečetli námi ujeté kilometry, tak bychom se tam dostali. Náš pětičlenný tým totiž překonal vzdálenost 2370 kilometrů! Pak už jen stačilo vzít do ruky mapu s kružítkem (nebo v našem případě internetovou aplikaci) a zjistili jsme, že společné úsilí by nás spolehlivě dopravilo kamkoliv po Evropě, ba dokonce i do části severní Afriky.
Upřímně, musíme si ale přiznat, že na tak vysoké hodnotě má zásluhu především jeden z nás, který ujel úctyhodných 1439 kilometrů. Díky tomu se dostal na krásné 3. místo ze všech budějovických jezdců. To je na jeden měsíc vcelku pěkný výkon. Sám o sobě by stačil k tomu, aby navštívil větší část našeho kontinentu.
Důležité ale nejsou pouze ujeté kilometry. Díky pravidelné jízdě na kole jsme planetě ulevili od 305 767 gramů oxidu uhličitého (CO2), 1717 gramů oxidu uhelnatého (CO), ale i dalších škodlivých látek, které bychom jinak vyprodukovali jízdou v autě.
Celý květen jsme do práce jezdili na kole, běhali i chodili pěšky, abychom ukázali, že na to máme a že nám záleží na našem zdraví i na zdraví naší planety. Je však příhodné zmínit i to, že někteří z nás si kromě dobrého pocitu odnesli i nějaké ty omrzliny, natažené svaly a píchlé duše (naštěstí jenom ty na kolech). Říkáme tomu “povolené ztráty” a nic si z toho neděláme.
Letošní výzva je za námi, ale my z kola neslézáme a nadále jezdíme Do práce na kole.
Matěj Pecha, lektor z Attaveny