Vzájemně jsme si naslouchaly, podporovaly a obohacovaly se
Naše bývalá klientka Kurzu osobního rozvoje v Liberci Jana Zábrodská se s námi podělila o to, jakým způsobem jí kurz pomohl rozjet vlastní podnikání. V rámci následné podpory, která je součástí projektů Attaveny, se také zúčastnila obuvnického kurzu a kurzu Produktové fotografie. Díky nim si zvládla ušít vlastní boty a dovést webové stránky firmy do profesionální podoby.
Proč jste se do kurzu Attaveny přihlásila?
Do kurzu Attaveny jsem se přihlásila proto, že jsem po 2,5 letech na mateřské dovolené toužila po tom zase používat hlavu. Chtěla jsem si oprášit znalosti s počítačem, naučit se novým věcem (hlavně práce s grafikou pro mě byla nová) a mít chvíli čas pro sebe.
V jakém oboru jste pracovala před mateřskou dovolenou?
V logistice v automobilovém průmyslu jsem měla na starost výběrová řízení pro transport materiálů a našich produktů. Čísla, tabulky, analýzy a koordinace procesu byla moje náplň práce.
Zajímala jste se o podobné činnosti jako je šití bot i před kurzem?
Ano, zkoušela jsem šít dceři jedny sandálky, ale nepodařilo se mi dosáhnout uspokojivého výsledku. Fotografování jsem se nikdy moc nevěnovala – zvuk spouště zrcadlovky mě však fascinuje.
Proč jste si vybrala „školení“ v podobě šití obuvi?
O kurzu šití obuvi u ševce Bena Hrubeše jsem se dozvěděla zhruba před dvěma lety. Nepodařilo se mi k němu však přihlásit – vždy jsou vyhlášeny termíny na celý rok dopředu a je velký převis poptávky. Nyní jsem měla štěstí a podařilo se mi rychle zareagovat a obsadit místo náhradníka. Ušít si vlastní boty padnoucí na moje nohy z kvalitních materiálů pod vedením odborníka ve vybavené ševcovské dílně byl můj sen. Ruční výroba – ať už šití, práce s papírem či dřevem – je pro mě uklidňující a přinášející radost. Navíc ševcovina je řemeslo, kterému se nevěnuje příliš mnoho lidí. Čas na dílně utíkal neskutečně rychle, dva dny (oba víc jak 12 hodin denně) utekly jak voda a když jsem si chtěla odvézt hotové boty, nebyl čas (a ani chuť) nějak práci přerušovat.
Také jste se zúčastnila školení na produktovou fotografii, co vás k tomu vedlo?
Produktovou fotografii jsem si vybrala z ryze praktických důvodů. Potřebovala jsem se naučit kvalitně nafotit produkty – látky – pro nový e-shop textiliana.cz, který jsem rozjížděla. Zjistila jsem, že není vůbec jednoduché vyfotit detaily (strukturu) látky a její barvu, aby odpovídala realitě. Díky školení v LŠF Liberec jsem se naučila několik triků, díky kterým je možné dosáhnout profesionálně vypadající fotografie i v amatérských podmínkách.
V čem vám kurzy nejvíce pomohly v souvislosti se současným podnikáním?
Po absolvování fotokurzu jsem byla schopná věrohodně a profesionálně nafotit zbývající látky, které se mi předtím nepodařily. Pro e-shop jsou kvalitní fotografie nezbytné a nikdy bych netušila, jak časově náročné (především na přípravu) může pořízení takové produktové fotky být.
Využila jste i něco z kurzu Attaveny pro své podnikání?
Ano, především práci s grafikou. Tvorba loga a promo vizuálů byla díky tomu, co jsme se naučily na hodinách s lektorem, mnohem jednodušší a uměla jsem si s tím poradit. Zároveň jsem na kurzu potkala skvělé ženy z textilního oboru, se kterými jsem mohla diskutovat technickou stránku látek, specifika šití či jejich preference ohledně nákupního chování, volby dodavatele apod.
Na co ze seberozvojového kurzu Attaveny vzpomínáte nejraději?
Nejraději vzpomínám na atmosféru při hodinách a hlavně přestávkách. Byly to neuvěřitelně příjemné chvíle. Na kurzu se sešla skupina 12 rozličných žen, každá z jiného odvětví, s jinými životními zkušenostmi, plány a sny. Spojovalo nás to, že jsme mámy, které milují svoje děti a které chtějí tak trochu znovu najít samu sebe a své sebevědomí, mít čas a prostor „na dospělá témata“ a posunout se kousek dál, naučit se novému. Vzájemně jsme si naslouchaly, podporovaly se, zajímaly se o sebe, motivovaly a obohacovaly se. Tahle pozitivní energie a vzájemná důvěra v ryze ženském kolektivu je pro mě unikátní. Navíc náš lektor Viktor do všeho skvěle zapadal a dotvářel element trpělivého učitele a rádce se smyslem pro humor.
Jste ještě v kontaktu s dalšími účastnicemi kurzu?
Ano, jsem. Se dvěma se vídáme na pravidelnější bázi, s dalšími jsem se viděla už na dvou společných setkáních na víkendové chalupě a těším se na další v listopadu.
Jana Zábrodská, absolventka Kurzu osobního rozvoje